Jak jsem málem sežral svou přítelkyni aneb o výhodách audioknih a učení se poslechem
Tu a tam máme s mou přítelkyní mírné komunikační nedorozumění. Jelikož spolu i spolupracujeme na různých projektech, občas ode mne dostane nějaký pracovní mail, ve kterém jí podrobně a detailně vysvětluju, co je třeba udělat, aby se daná věc, na které právě pracujeme, posunula. Z její strany většinou okamžitě přijde odpověď typu: „Děkuji, ok“, která pro mne znamená, že všemu rozumí, všechno je jí jasné a všechno udělá tak, jak je popsáno. Tím pádem já danou věc pouštím z hlavy a je pro mě vyřešená.
Jenže pak za týden kontrolujeme naši pracovní agendu a ona se zcela nevinným úsměvem prohlásí: „Jo a je tady ještě ten tvůj mail – a já jsem tam nepochopila to, to a to…“
Když se nám to stalo poprvé, myslel jsem, že ji sežeru, a to rozhodně ne samou láskou. Měl jsem za to, že věci jsou hotové, a protože nebyly, projekt se dostal do skluzu a pak jsme museli oba pracovat mnohem víc, než jsme původně chtěli, byli jsme unavenější a více vystaveni stresu – a měli jsme tedy i mnohem míň času na sebe.
Moje velké štěstí je, že moje přítelkyně je také poměrně vědomá žena a že jí velmi rychle došla jedna zásadní věc: „Já vím, žes mi to posílal všechno podrobně vypsané. Já jsem to četla. Ale já přemýšlím jinak než ty. Já potřebuju ty věci totiž nejen číst, ale i slyšet. Pak jim teprve dobře porozumím a můžu je udělat.“ A pak to došlo i mě. Tahle jednoduchá informace se spojila s mými znalostmi a zkušenostmi v oblasti mezilidské komunikace a měli jsme to. Oba dva jsme totiž vycházeli ze svých pozic a dělali to nejlepší, co jsme v dané chvíli mohli, ale naše pozice vnímání byly opravdu značně rozdílné.
Dneska jsem rád, že ta situace nastala, protože jsme si to ujasnili a spolupracujeme jinak. Neříkám, že by se nám to od té doby nestalo už vůbec, ale ona si to hlídá a ptá se hned – a já si to taky hlídám, a ač jsem dost často spíše mlčenlivý, odpovídám a komunikuju více mluvením.
Já jsem si na tom jasně uvědomil, že přestože můžu nějakou věc ze svého pohledu považovat za zcela jednoznačnou a jasnou a dostatečně podrobně vysvětlenou, někdo jiný to bude vnímat úplně jinak a nebude tomu více nebo méně rozumět. Každý má svůj způsob, jak vnímá informace.
A díky tomu jsem si také uvědomil, že přestože já si možná raději přečtu knihu, budou lidé, kterým dá mnohem víc, pokud si takovou knihu poslechnou jako audionahrávku. A i já sám, přestože rád čtu, jsem už před časem objevil svět audioknih a řadu z nich si sám poslechl. Osvědčilo se mi to zejména jako metoda vzdělávání, když je četba textu vyloučená. Například na delších cestách autem. Věnuji se řízení a přitom místo rádia nebo hudby poslouchám nějakou vzdělávací nahrávku. Jak se říká, dvě mouchy jednou ranou.
Takže pokud jste podobný typ jako moje přítelkyně a potřebujete věci spíš slyšet, než je číst, nebo chcete vyzkoušet i jinou formu vzdělávání, možná se vám bude líbit tento web: progresguru.cz.
Najdete tam namluvené například skvělé knihy minimalisty Leo Babauty Soustředění nebo Zen a hotovo a řadu jiných audioknih z různých oblastí od různých autorů z celého světa, ale také třeba řadu zajímavých e-booků zdarma.
Poslech audioknih je pro mě rozhodně stále atraktivnější způsob vzdělávání a věřím, že může zaujmout i vás.
