Blog

Vysoká cena za rychlost a množství možností?

knight with a tin

„A už přijíždí náš vladař, pan Vilém z Rožmberka a jeho bratr, pan Petr Vok z Rožmberka. Volejte vivat, sláva!“

A je to tady zase. Ten víkend, na který se těším celý rok. Českokrumlovské slavnosti pětilisté růže. Pro mne už několik let tři dny ve středověku, a to téměř se vším všudy (i když pravda, novověkou vymoženost sprchy si neodpírám 😉

Městem Český Krumlov za víkend projde křížem krážem několik historických průvodů, kde se dbá na co možná maximální dodržení dobového vzhledu.

Pokud o těchto slavnostech nic nevíte, tak je krátce představím: na 3 dny a 2 noci se město Český Krumlov vrací o několik století nazpět do své historie a na ulicích potkáváte lidi v dobových kostýmech, na každém kroku hraje nějaká historická hudba a vystupují kejklíři, v parku je středověké vojenské ležení, v zahradách je každoročně rytířský turnaj na koních, všude je spousta trhovců s pochutinami i zajímavými věcmi včetně ručně tkaných textilií nebo kovářských výrobků, tvořených stejně, jak to dělali ve středověku – a na různých místech města mnoho a mnoho dalšího úžasného programu.

Slavnosti2106_kolaz2

Slavnosti2106_kolaz1

Pro mne je to ale hlavně čas offline – bez počítače, bez sítí a na drobné organizační výjimky i bez mobilu. A také čas celkového zpomalení…

Hlavními postavami slavností jsou vždy Vilém z Rožmberka (1535-1592), vladař domu rožmberského, a jeho bratr Petr Vok z Rožmberka (1539-1611).

A právě Vilém mě letos znovu inspiroval k zamyšlení nad plynutím času. Jeho životním heslem totiž bylo „festina lente“, tedy „spěchej pomalu“, které využíval ale i v tom smyslu, který by se dal přeložit jako „rozvážné panování“. Panovat začal v úctyhodných 16 letech a dvakrát mu byl dokonce nabídnut samotný královský trůn – z politických důvodů však odmítl…

vilem_z_rozmberka

Byv sám většinu času offline, měl jsem dostatek času ponořit se do středověkého pomalejšího plynutí času a přemýšlet nad Vilémovým heslem – a přemýšlet i nad tím, jak by se dalo implementovat v dnešní době.

Protože – a vy to určitě znáte taky – někdy mám pocit, že životem spíš letím, než abych se zastavil a v klidu si ho vychutnával. Rychlost je heslem této doby a možností pro naši realizaci ve všech směrech je tolik, že jsme zahlceni, přesyceni a často nevíme, co si vybrat dřív. Takže nás ta rychlost i množství možností v konečném důsledku významnou měrou stresuje a většinou nám ani neprospívá.

Množství informací, které musí zpracovávat náš mozek a naše nervová soustava, roste každým dnem. Ať chceme nebo nechceme, je to pro lidský organismus relativně nová věc, na kterou nebyl po dlouhá staletí zvyklý. Naše těla jedou mnohem pomaleji, než jak v současnosti jede náš mozek a svět okolo nás. A to nám obvykle nedělá úplně dobře.

Je to tedy velká výzva: žít v tomhle světě, který je rychlý, plný dat a množství příležitostí, ale zároveň si uchovávat vnitřní pohodu a poklidný vnitřní běh času.

A tak jsem si kladl otázku, jak by dnes žil muž, jehož heslem bylo festina lente. A protože Krumlov je místem magickým, ve zdech jehož domů stále naplno žije historie, dostal jsem od Viléma i odpověď:

„Věru, jiná jest vaše doba, jiná, než byla ta naše. Nevím nevím, jestli bych v ní chtěl žíti… Spěcháte stále z místa na místo, ani na okamžik se nezastavíte, až dočista ztrácíte schopnost se vůbec zastavit a spočinout. Ale moudrý člověk dopřává si zastavení často – aby mohl uvážlivě rozhodnouti, jaký krok učiní, a také, aby mohl vnímati krásu okamžiku, který mu život právě přináší… Ty vaše přístroje jsou požehnáním, ale i prokletím a nutno jest jich velmi rozvážně užívati. Nenechati je býti vaším pánem, toliko služebníkem vaším. Jenže taková schopnost žádá si velkou sebedisciplínu, kterážto dnes mnohým chybí.“

Trochu jsem se zastyděl. Disciplinovaný jako byl Vilém asi nejsem 🙂 A Vilém v mé hlavě pokračoval už mým vlastním hlasem:

„Jo, festina lente prostě platí i dnes. Před každým závažným krokem, který chci učinit, byť je sebemenší, je třeba, abych se na okamžik dokázal zastavit a zvážil, jestli je pro mne opravdu dobrý nebo ne, stejně jako jestli je dobrý pro druhé či nikoli. Protože můj spěch a nerozvážné uvažování neprospívá ani mně, ani druhým. Každá má volba musí být volbou vědomou: Chci opravdu tohle? Je to pro mne dobré – nebo je to jen pomíjivé lákání a mámení, které mi ve skutečnosti nic nepřinese? Ať jsou to věci, ať jsou to příležitosti, ať je to cokoliv? Nehoním se za něčím, co vůbec nepotřebuju a nechci? Nepadám jen do moderní pasti zvané „rychleji a více“? Vychutnávám si každý okamžik svého života opravdu tak, jak doopravdy chci?“

A tak jsem si uvědomil, že festina lente v mém porozumění znamená, že žiju vědomý život, ve kterém si vědomě volím každý jeho okamžik.

Rozloučil jsem se s Vilémem, poděkoval mu za připomínku a vydal se krumlovskými ulicemi na živé šachy – na krásný a poučný příběh o tom, jak Vilém svým moudrým výnosem spojil znesvářené město Latrán a město Krumlov v jedno, společně vzkvétající napříč dějinami.

sachy

Spěchejte pomalu a žijte rozvážně – volte si každý okamžik svého života vědomě a náležitě si ho vychutnávejte.

Napsat komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn.

Citát dne

„Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“

— Jan Werich